Kapitola 16. ,Hon

6. listopadu 2012 v 20:28 | Elfel |  Hon
Kapitola 16.

Izabel byla světlovlasá dívka s postavou atletky, až na ty bujné vnady, které ji činily jen tou nejokouzlující atletkou. Samozřejmě, že nemůžeme hodnotit knihu podle obalu, jelikož tato kniha by byla dokonalá. Co měla napovrch, měla dvojnásobné uvnitř.
Její ďábelská rychlost mohla být její předností, ale tou je především spojení právě jí a schopnosti, kterou oplývá.
Vrhala se proti Mie. Věděla, že by přímí útok byl jediným možným rychlým ukončením- vyhrála by. Ale Miou naprosto prolétla skrz. Jako by to byla mlha, nebo přelud.
"Tak nehmotná, jo?", optala se jí Izabel, když jí tak zhruba došlo, kdo je její soupeř.


"Už to tak vypadá!", usmála se na ní Asiatka s krátkými černými vlasy, na první pohled velmi sympatická mladá dívka.
Pro Izabelu byla velmi nevhodným soupeřem. Samozřejmě věděla, že k útoků se bude muset zhmotnit, ale její útok taky může přijít odkudkoli a může skrývat další, zatím utajené, dovednosti.
Chodily kolem sebe v kruzích, navzájem se pražily pohledy, zkoumaly těla nepřítele od hlavy až k patě.
Mia, tmavé oči, havraní vlasy přes levé oko. Prsa průměrné dospívající dívky, dlouhé nohy, ač byl její celkový vzrůst malý.
Právě ona byla ta, kdo zahájil jako první útok. Nejprve se po ní napřáhla, jako by se chystala k úderu dlouhými drápy, ale pak náhle prolétla Izabeliným tělem. Následující úder byl však opravdová. Pět krvavých stop po celé délce bledých zad se začínala pomalu hojit, ale rozsápané kusy bavlněného svetříku už na tom byly hůře.
Blonďaté vlasy se mihly vzduchem. Ne… zcela zmizely. Tráva se rychle ohýbala k zemi, aniž by se opět úplně narovnala. Samozřejmě, že kroužení kolem Mii bylo k ničemu, když ji nemohla ani pořádně zasáhnout.
Asiatka bez známek strachu vyšla vstříc vířícímu se kruhu zmrzlé trávy, na níž se ještě držely nějaké vločky. Většina byla ovšem roztátá a jejich kapalné skupenství plně využívala Elizabeth. Bez problému prošla kruhem, a tak to Izabel vzdala. Zastavila se a čekala… Čekala, až Mia zaútočí první, své tělo bude muset uvést do pevné formy, a tak konečně bude moci ochutnat krev.
Bohužel byly její útoky dlouho jen předstírané. Máchala rukama, kombinovala útoky rukou s nohama, ale vždy jen prošli tělem dezorientované Izi. Pak nastal zvrat.
Vzduchem se roznesl silný závan cigaretového kouře a silné aroma vosku. To znamenalo jediné- Mia je hmotná. Její osobitá vůně provokovala Iziny čichové vjemy tak silně, až se z toho rozkýchala. Mezitím už ji Mia uštědřila několik tvrdých údery koleny do žeber, drápy do lopatek, aby znemožnila na krátký čas pohyb jejích rukou.
Vše vypadalo naprosto bez nadějně, když se Izi svíjela na zemi, nad ní stála černovlasá dívka, vizáží o pár let mladší a kopala jí do hrudě. Na tváři měla blaženě ďábelský úsměv.
"Myslím, že náš souboj bude ukončen jako první." Její špičatý podpatek narazil do tváře její nepřítelkyně.
V tu jí noha sklouzla a z paty se vydrala krev, jež tekla do úst Izabel. Teď už byl výsledek boje naprosto jasný. Každý úder, který měl být uštědřen naší blonďaté bojovnici, skončil na stejném místě, ale na těle Mii. Byl to zvláštní druh teleportace nebo tak něco.
Když Izabela okusí něčí krev, způsobí tím vlastní nesmrtelnost, za cenu života toho, jehož krev okusila. Ten za ní bude schytávat veškerou bolest i šrámy, jež by za normálních okolností byly způsobeny jí samotné, dokavaď nezemře.
Byla to ďábelská schopnost, co by mohla naprosto suverénně ovládnout dění na bojišti.
'Možná bych mohla…', přemýšlela o velmi působivém plánu Izabel.
Izabela se bezmyšlenkově rozběhla směrem k Evelin.

Co se stalo s Miou? Nechala ji Izabela opravdu žít? Dala ji skutečně druhou šanci? Nebo v tom byl záměr…
Další kapitola: Markus, Michael a Teodor

PS: Tipujete si už, jak to dopadne? Nebo máte nějakou představu?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hikari - san Hikari - san | Web | 9. listopadu 2012 v 15:34 | Reagovat

já teda vůbec nevím, jak to ještě zamotáš :D nějaký představy mám... ale stejně bude všechno jinak :D a skvělej díl, jako vžy :)
PS: jak se máš? klidně mi někdy napiš na skype, já si to vžsycky přečtu, i když třeba o chvíli později :)

2 Hikari - san Hikari - san | Web | 9. listopadu 2012 v 19:38 | Reagovat

na skypu jsem, jenom se mi nějak neodesílá ta zpráva..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama