Kapitola 13. ,Hon

23. října 2012 v 21:41 | Elfel |  Hon
Kapitola 13.

Stál jsem s pootevřenými ústy nad jejich dovednostmi. Tak obratně a rychle reagovat by nesvedla snad ani Evelin.Bylo to neuvěřitelné. Pak jsem byl ale nucen odvrátit svůj nenasytný zrak od této show.
"A co my, Ev? Vyřídíme si své účty?", vyslovila vycházející žena. Bílé mikádo s bílým pláštěm jí zářilo v záblescích blesků.


Nikdo ji nenásledoval, všichni stále vyčkávali na nejvhodnější okamžik pro překvapení.
"Ráda bych, ale co jsi provedla s Viktorem a dalšími?"
Její otázka byla všemi dlouho očekávaná. Nikdo z nás o nich nevěděl, ale přitom tu zde měli čekat na nás.
"Nikoho z nich jsme neviděli.", její úšklebek ovšem svědčil o něčem zcela jiném.
"Nevěřím ti!", pronesla se zahřměním blesků Evelin. Vypadala jako rozběsněná samotná hrůza. Oči jí zářily do tmy, nakrčené rty odhalovaly dlouhé špičáky, lačnící po krvi nepřátel.
"Proč bych ti lhala, děvče? Což pak mi nevěříš?"
Místo otázky na ni Ev namířila svůj Taurus a přejela přes pojistku.
"Ale no tak.", smála se Velena, až se za břicho popadala.
Podél celého obvodu mýtiny se začaly objevovat obrysy postav, kráčející naším směrem. Kruh se stále pomalu zmenšoval a Evelinino rozhořčení se zdánlivě měnilo ve výraz strachu. Stáhla proto zbraň, aby nepřátele zbytečně nevyprovokovala.
Tři vlkodlaci (Alexandr, Leonard a Tamara), dvě třetí kategorie (Tim a Daniel), společně s nimi kráčel i veliký nosorožec, co se postupně měnil v upíra (Teodor).
Napadlo mne hned několik sprostých výrazů pro toho ubožáka, co dá hned najevo své schopnosti.
Odkud si se zjevil mladík, velmi pohledný (Michael). Nejspíš to je ten neviditelný. Dalších šest stálo po boku Veleny. Neodhadovali jsme jejich schopnosti ani v nejmenším, přesto jsme však všichni doufali, že nebudou tak děsivé.

Už od začátku jejich výstupu si každý vybral svého soupeře. Neustále si vyměňovali pohledy, nikdo nekoukl jinam, než do očí svého soupeře. Jen Cristal stále mávala neznámému Michaelovi a posílala mi polibky. Ten ji věnoval jen pár letmých pohledů, možná se i někdy pousmál, ale to se mi taky mohlo jen zdát.
Na mne se prozatím dívali dva (Teodor- mění se ve zvířata, a Michael- neviditelný).

"Co je třeba nechat trochu vyřádit, a pak vyřešíme spory my?", pousmála se Velena a uvelebila svůj zadek do měkkého mechu na kraji lesa, blízko dolní části louky, kde pozorovala souboj elementů.
"Nehodlám sedět a kochat se, jak se za mne perou ostatní!", vyjela na ni stroze Ev.
"Dobrá, dobrá… Byl to jen návrh.", ač neochotně, zvedla se ze svého místečka.

"Tak na tři.", pronesla Velena.
Cris začala odpočítávat a poslední mrknutí oka věnovala Michaelovi který už byl ve své 'neviditelné podobě', a tak byla donucena věnovat svůj upjatý zrak na svého nepřítele. "Tři, dva,…"
"Teď!", zvolala Velena.

Dlouho očekávaný souboj. Dvě protikladné skupiny, co mají základy ve vzájemné nenávisti. Evelin už takhle ztratila tři nejdůležitější karty pro úspěšné dokončení hry, co se ještě může stát?
Příští kapitola: Hana
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hikari - san Hikari - san | Web | 24. října 2012 v 16:08 | Reagovat

Skvělý! Je to strašně napínavý a hodně se tam bojuje, to se mi líbí :)
PS: snad tu budu moct být večer, mamka se vrátí z Prahy a bude mě asi chtít i pro sebe, ale pokusím se na skype dostat ! :) kdyby ne, tak se prosím nezlob :-* ale chci si pokecat, tak to nějak snad zvládnu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama