Kapitola 6.
"Tady natankujte.", pokynula Evelin řidiči po více jak pěti hodinách cesty.
Byly čtyři hodiny odpoledne, čas utíkal jako voda.
"Můžeš se mnou na moment?", pokynula mi prsty Evelin směrem k benzínce.
Bez odpovědi jsem následoval její ve větru vlající kabát.
"Co se ti stalo? Celou cestu jsi… takový divný.", její hlas zněl opravdu ustaraně i pohled vypovídal za její nervozitu.
"Tady natankujte.", pokynula Evelin řidiči po více jak pěti hodinách cesty.
Byly čtyři hodiny odpoledne, čas utíkal jako voda.
"Můžeš se mnou na moment?", pokynula mi prsty Evelin směrem k benzínce.
Bez odpovědi jsem následoval její ve větru vlající kabát.
"Co se ti stalo? Celou cestu jsi… takový divný.", její hlas zněl opravdu ustaraně i pohled vypovídal za její nervozitu.












