Mrtvé slunce
B. O. 2012
Slunce vychází,
příjemně naladěné,
v růžové barvě oděné.
B. O. 2012
Slunce vychází,
příjemně naladěné,
v růžové barvě oděné.
Slunce stoupá,
výš a výš,
a kdy stoupat přestane,
to ty nevíš, to ty nevíš.
Slunce na vrcholku
stojí a kouká,
vítr na mžik nefouká.
Slunce za mraky schovalo se,
nekouká,
mračí se.
Slunce pláče,
pozor dávat nemůže,
mrakům uhnout nedokáže.
Slunce upadá za mraky,
daleko za obzor,
kam nás nedovede žádný vor.
Plačící upadlo
do věčného spánku.
Kde koutky úst už nezvednou se,
kde láska a život nesloučí se.
PS: K tomu, abych nenapsal článek, který by měl asi takový účel, jako psaní na skypu, kde je stejně každý offline, mne dovedlo tohle: stručně a přehledně, pro mne i jasně!
Děkuji za pozornost- pokud se dostane těmto řádkům alespoň sem!!
S přáním příjemného zbytku dne,
Elfel













už dlouho tu od tebe nebyla žádná básnička
moc pěkná!