Září 2012

AniariShattered (o mě)

29. září 2012 v 20:20 | AniariShattered |  AniariShattered
Ahojí, jsem nová spoluadminka, AniariShattered vlastním jménem Katka, je mi 18 let (přesněji za 26 dní ), znamení štír. Jsem zatvrzelý melancholik , ale léčím se. Moje nejmilejší barvy... mění se, v tuto chvíli černá, červená. Miluji knihy, hudbu, fotografování a grafiku. Strašně ráda vymýšlím bláznivé děje. Zbožňuji žánry typu, psychologie, drama, romantika, fantasy.

Mám ráda sport, obzvlášť cyklistiku a tenis. Chodívala jsem do zpěvu, ale pán bůh chraň ty co mě slyšely zpívat . Hraji na nervy a trochu na klavír

Oblíbená jídla: Jsem polo-vegetarián. Nesnáším vepřové maso, ale zato miluji mamčinu kuchyni, a Asiská jídla! Jinak nejsem moc vybíravá, až na kapustu!
Milovaná hudba... chtěla bych mít tolik času abych ji všechnu vypsala... takže aspoň ty nejmilejší. Within Temptation, Nickelback, Trading yesterday, Lena Park... naprosto obdivuji skladatele a firmy jenž se výtvorem (např. trailerové hudby) zabývají... Two steps from hell, AudioMachine, Hanz Zimmer, X-ray dog. Pak jakoukoli instrumentální hudbu... vzdávám hold keltské hudbě!
Miluji Japonsko a Irsko, od hudby, po jídlo až tu nejmenší drobnost.
Irský step!! Lord of the dance, Gaelforce dance... odmalička mé greatest love.

Máme dva psy a dvě kočky zkrátka taková malá zoologická (což znamená že jen vyjmenovanými nekončíme :D) Miluji přírodu! Přirozený a dokonalý model při focení a kreslení

Nejhorší pro mě je nuda, proto se často ponořuji do svého světa, který mi nikdo nemění, jelikož realita je trochu jiná. Mám ráda samotu a svůj klid.

Kontakty: kacu111@seznam.cz
skype: kacullina1
blog: Sayonara-aniari.blog.cz

No snad budete se mnou trochu spokojeni :) děkuji mnohokrát adminům, že mě pustili do jejich světa :) a hlavně za jejich vstřícnost... jste bezvadní človíčci :)
Nebudu nic vorat a budu ve všem vycházet podle pokynů Elfe. :) Takže zatím pááá :)

Co mi vždy zveselí náladu

29. září 2012 v 9:41 | Nameya
Tenhle vtip můžu slyšet snad 100x a pokaždé se hroutím k zemi smíchy :'D

Jak poznáte že v lese hoří?

Že datel přejde z morzeovky na kouřové signály :'DDDDD

není božíí? :'D

Positivně přeladěná --> Nameya

Moje positivní básnička (mantra)

29. září 2012 v 9:38 | Nameya |  Básně

Don't worry

Don't cry

Say Fuck it/you

And fly :-)


P.S. Nevymyslela jsem to já, pouze je to mnou hojně využívaná básnička ;D

Nameya

Nová spoluadminka!

28. září 2012 v 16:37 | Elfel |  Novinky
Je mi ctí Vám představit novou spoluadminku. ;-)
Dneska jsem ji vše (snad srozumitelně :D) napsal, co a jak, ale samozřejmě, že i já se mohu zmýlit, tak snad mne neukamenujete!

;) Snad se ti tu bude líbit, přeju ti zde mnoho štěstí a úspěchů!!!!!!

26.9. 2012

26. září 2012 v 21:10 | Elfel |  Deník Elfela
Ano,
tak opět jeden z těch horších dní. Ve škole...tak šlo to... průměr...podprůměr, už ani nevím, jak to tam mám hodnotit. Kolektiv prima, celkem, učení..k**va kde mám jako začít?

Přijdu domů, děsně mě bolí záda (ledviny), v pokoji mi vůbec nefunguje kotel, mam tam po ránu děsnou zimu, ale fakt hroznou! Jinak tam, dke se "topí" máme okolo 18°... jo, možná máte větší zimu, ale já na to prostě nejsem zvyklý a řekněme, že můj "zvykací systém" je velmi pomalý. Velmi! Přešel jsem už 4. angínu v roce, mám opět rýmu a zbavil jsem se jí minulý týden...

Mrtvé slunce (poem)

26. září 2012 v 18:41 | Elfel |  Básně
Mrtvé slunce
B. O. 2012

Slunce vychází,
příjemně naladěné,
v růžové barvě oděné.

Kapitola 3. ,Hon

24. září 2012 v 21:20 | Elfel |  Hon
Kapitola 3.

Cesta mi utíkala děsivě pomalu. Ke všemu byl dost hustý déšť, přes který byly blesky vidět jen rozmazaně. Při pohledu na rychle stékající kapky po okně, u kterého jsem seděl, se mi zvedl žaludek. Naštěstí jsem již dlouhou dobu nic nepozřel a i kdyby, bylo by toho tak málo, že by to tělo okamžitě vstřebalo. Což znamená, že i kdyby se žaludek zvedl jak by chtěl, nevyzvracím nic. Zatažené nebe plné temných mraků, jenž odhalovaly mohutné blesky, to vše nás obklopovalo a pod námi trnuly kilometry prázdna.

Dveře

23. září 2012 v 16:38 | Elfel |  Jednodílové povídky
Žánr: "horor", psycho
Autor: Elfel

Byla noc. Nebe jasné, pokryté tisíci hvězdami, zakrývala mihotavé stíny na zahradě velikého rodinného domu.
Uvnitř domu spalo pět živých tvorů. Máma, táta, jejich malý desetiletý syn Thomas, osmnáctiletá dcera Clair a hubený kocour Fousek.
Normální rodinka, spokojená, navzájem se milující rodiče,...není to dokonalé?

Kapitola 2. ,Hon

23. září 2012 v 15:50 | Elfel |  Hon
Kapitola 2.

Z letadla jsme rovnou spěchali na francouzské letiště blízko Paříže. Díky jazykovým znalostem Hany už byl připraven i hotel s mnoha pokoji pro nás. Nechali jsme si tam kufry a opět se sešli na velmi rušné ulici brzy k ránu.

Kapitola 1. ,Hon

22. září 2012 v 15:11 | Elfel |  Hon
Kapitola 1.

Od dob, co mi bylo sedmnáct se toho dost změnilo. Lidé nechodí pro vodu do studen ani do řek, ale do hypermarketů, přestali věřit na temné bytosti a mají je za pohádky, mají léky proti chorobám i nemocem… dost se toho změnilo.
Šel jsem jednu noc okolo školy a BUM- všechno to bouchlo, vylétlo do vzduchu. O legendách jsem věděl naprosto vše. Vyprávěla mi o nich babička, otec, matka. Prý se nedají zabít, pokud někdo nezabije jejich stvůrce. Celkem na nic, ale tu noc, to jsem viděl opravdovou legendu se zelenými plameny. Nikdy na ten pohled nezapomenu. Bohužel ty plameny sežehly mého psa a mne udělaly na ruce obrovský šrám, který se nezhojil. Jizva zůstala. Byla tehdy strašná bouřka, ale koho by to napadlo, že?
Někomu se podaří utéct z "vězení", ale zase potkává její ředitelku celou a zdravou. No nerozzuřilo by vás to? Mě teda jo. Samozřejmě jsem byl v klidu a nehleděl na to, co mu udělala, od čeho mne odtrhla, ba ani na to, co vše jsem kvůli jejím pokusům ztratil.