Když ve svitu červánků
Mé oči se vzbudí
Po směru lehkého, ranního vánku
Co na tváři mě studí
Pohlédnu na zlatý kotouč
Co spolu semnou vstal
A na stejnou pouť, jako každý den
Vstříc obloze se vydal.
Nevím, co má v sobě za sílu,
Ale vždy, při východu, nebo západu
Ať je nad činžáky, nebo na Nilu
Přinese mi sebou spoustu nápadů.
A proč tedy hledáme tolik krás
V upravených fotkách a obrázcích,
Když ta podstatná krása je v nás
A ta druhá v těch zarudlých červáncích.
Nameya













B-b-b-b-b-božíííí!!! Úplně jak ty básničky ve škole, co jsem se učil. Opravdu,...překrásné!!!
Moc se mi líbí 4. sloka 3. verš!! :*
PS: Měj se hezky
teď neodepíšu na dopis, protože jedeme tak se nezlob :// kredit mám -8 kč xD Tak ani SMS nečekej
promin!
