Tak padne náš svět
Megan Creweová
Obálka:
Anotace: Šestnáctiletá Kaelyn žije na ostrově nedaleko pobřeží. Když její nejlepší kamarád Leo odjíždí studovat na pevninu, vůbec ji nenapadne, že ho možná už nikdy neuvidí. Ale pak její malou ostrovní komunitu postihne podivná virová epidemie. Počet mrtvých narůstá a vláda dá ostrov do karantény: nikdo nesmí odjet, ani se na ostrov vrátit.
Ti, kteří jsou dosud zdraví, musejí bojovat o tenčící se zásoby potravin, aby neztratili naději na přežití. Zatímco svět, který Kaelyn znala, se kolem ní hroutí, ona nachází spojence, přátelství i novou lásku. A když jí virus začne pomalu okrádat o členy rodiny, ze všech sil se snaží udržet víru, že musí existovat způsob, jak zachránit lidi, kteří jí jsou nejdražší.
Názor: Měla jsem se četbou trochu problém, jelikož je kniha psaná v "deníkové" formě. Ale mělo to něco do sebe. Vlastně jsem si připadala jako Leo, kterému Kae všechno psala.
Spoilery: To, že Kae zemřela matka na virus, mi přišlo jako ta "normální" příběhová oběť. To samé, když postřelili zastřelili Emetta, ale potom, co se nakazila Meredith, začala jsem se vskutku bát, že kniha skončí Kaeninou smrtí, nebo Gavovou- protože Kaelyn se s ním dá celkem příjemně dohromady. Navíc se mi líbí to jméno- Gavriel ^^ No, nejvíc mě zasáhlo, jak Kaelyn umřel otec-to..jsem vážně nečekala a tehdy jsem uronila slzičku.
Co mě ale vyloženě potěšilo, bylo, že nakonci knihy nikdo neumře. Meredith má pořád šanci přežít, možná se jí to povede. A Kae bude s Gavem - určitě :-) a nejlepší je, že konečně uvidí Lea, kterému celý ty dny psala ty dopisy :)
Doba čtení: dva dny :-)
Stránky: 312
Hodnocení (0/10): 9/10
- asi ta deníková forma. Vážně ji nemusím. Nemohla jsem si tak dělat starosti o hl. postavu, jelikož někdo to dopsat musel :-)
+ rozhodně ten konec, smrt, kterou jsem nečekala, Gave...
Kniha je hlavně dobrá v tom, že poukazuje na věc, že i když je člověk na začátku potravního řetězce, nedokáže se vyrovnat takové žábě, nebo i ptáku. Proč? Protože zvířata v sobě celý miliardy let pěstujou a zdokonalují instinkty na přežití a co dělá člověk? Zjednodušuje úplně všechno, a právě proto, když příjde nečekaný nedostatek, jako v týhle knize na ostrově, málo lidí dokáže přežít. Aklimatizovat se, přizpůsobit se okoli a hlavně, zachovat si jasné myšlení, nevypalovat nemocnici, nezabavovat potřebné léky a nezabíjet všechny, kteří zatím žijí!!
S doporučením...
Nameya