Jelikož kukuřice dosahovala výšky metru osmdesát dobrých, já neviděl kolem, kdyby náhodou jel nějaký traktor, aby to nezajelo Brita, + kvůli nízkému plevelovitému porostu jsem ani neviděl na zem (kvůli zmijím), šli jsme tedy po cestě.
Bylo to luxusní. :-) Šli jste po cestě a kolem sebe nic neviděli! Jak v hororu jo :-D. Nakonec jsme došli na kraj, kde se pole měnilo v les a louky, plně zarostlé vysokou trávou fialové barvy. Nádherné. Vítr vál a louka vypadala jak ve fialových plamenech. Díky tomu sjem dostal další nápad do oné povídky (pro úchyláky mě podobným to dojde :-D!!) ehm.. kde jsme skončili ;-) ?
No, cesta mne zavedla do březového lesa! Teď, stojíme na cestě porostlé nizoučkou trávou, všude kolem vás jsou tři metry vysoké, úzké břízky, jjichž větvičky bez listí pokrývají okolí a listy rostou jen v nevysokých korunách. BOŽÍ!!! Ty břízky nerostly od sebe snad ani čtyřicet centimetrů, všude!! byly malé břízy... bylo to tak..nádherné...mám to vyfocené. Ty větve nad vámi připomínaly střechu, z dálky oblouk a most... prostě takový kouzelný tunýlek :-))))))
No nic. Potřebuji radu od mých milých čtenářů, kteří čtou mé sexem nabité povídky :D. ... a .. neb oraději ne. :-D
Mizim, tak ahoj! ;)
Ondrooo,
nedělej z mouchy velblouda