Listy podzima

19. července 2012 v 23:03 | Elfel |  Básně
Listy podzima
B. O. 2012 / Elfel

Barevné lístky stromů,
opouští jejich koruny,
Podzim už sedí na trůnu,
s promyšlenými plány.

Vítr značně zesílil,
venku se ochladilo.
Tak moc jsem se mýlil,
ale už se stalo.

Stále o tom básním,
a to jsem sliboval:
nikdy toho litovat nehodlám.
Lhal jsem.

Mnohokrát jsem zalhal,
mnohokrát se proklínal,
od minulého podzima,
kdy chytla mě "lásky mlha".

Ale lístky stále padají,
přesně jako naše slzy-
neúprosně se zrychlují.
Z nohou máme těžké vozy,
jenž se zlomily.

Kolena se střetávají s podlahou,
ruce visí z ramenou-
bezvládně, jen tak visí...
A slzy hořkosti a ponížením se mísí.

Barevné listy se vzduchem nesou,
až na ledovou zemi.
Má výdrž s odolností kolísají,
mezi tenkými hranicemi.

Jednou to ze mne spadne,
jako padne strom.
Strom, co se dříve pyšnil svými listy,
a teď, jako když udeří hrom.

On leží na zemi,
větve polámané,
jako mé city,
se silou vyplavené....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama