Listy podzima
B. O. 2012 / Elfel
Barevné lístky stromů,
opouští jejich koruny,
Podzim už sedí na trůnu,
s promyšlenými plány.
B. O. 2012 / Elfel
Barevné lístky stromů,
opouští jejich koruny,
Podzim už sedí na trůnu,
s promyšlenými plány.
Vítr značně zesílil,
venku se ochladilo.
Tak moc jsem se mýlil,
ale už se stalo.
Stále o tom básním,
a to jsem sliboval:
nikdy toho litovat nehodlám.
Lhal jsem.
Mnohokrát jsem zalhal,
mnohokrát se proklínal,
od minulého podzima,
kdy chytla mě "lásky mlha".
Ale lístky stále padají,
přesně jako naše slzy-
neúprosně se zrychlují.
Z nohou máme těžké vozy,
jenž se zlomily.
Kolena se střetávají s podlahou,
ruce visí z ramenou-
bezvládně, jen tak visí...
A slzy hořkosti a ponížením se mísí.
Barevné listy se vzduchem nesou,
až na ledovou zemi.
Má výdrž s odolností kolísají,
mezi tenkými hranicemi.
Jednou to ze mne spadne,
jako padne strom.
Strom, co se dříve pyšnil svými listy,
a teď, jako když udeří hrom.
On leží na zemi,
větve polámané,
jako mé city,
se silou vyplavené....












