Když slunce za obzor zalézá

19. července 2012 v 23:08 | Elfel |  Básně
Když slunce za obzor zalézá
B. O. 2012 / Elfel

Když slunce za obzor zalézá,
když ptáci odlétají,
když kapka deště po okně stéká,
když slzy po tváři cestují.

Když i ve tmě tlumit své srdce musím,
aby lístky stromů nerušilo,
a vrány ho svým křikem rdousí,
ani chvilku mu nedají,
aby bušilo.

Kytky u mne usychají,
cítí k vodě odpor,
snad můj konec cítí,
že by snad "citový mor" !?

Z mého života tě nemohu vyhnat,
nemůžu se tě zbavit,
i kdyby tě popravil kat,
ani tak by to nemohl nikdo změnit.

Když se ráno vzbudím,
vidím slunce vylézat,
že už neprší, dávno vidím,
ani slzy necítím stékat,
až pak si uvědomím,
že jsi to největší štěstí,
co mě mohlo potkat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama