Kapitola 15. ,Život R. Aika

17. července 2012 v 12:34 | Elfel |  Život R. Aika
Kapitola 15.

Stál tam Tiro. Hubu od krve, protržený levý koutek , z nosu mu tekla krev, pod okem monokl jak vrata od stodoly. Na zbytek se raději neptejte.
"Proboha!" zakřičel jsem a spěchal k němu. Spadl na kolena , před pádem na zem jsem ho chytl. Zakašlal , vyprskl krev. Jak ta ladila na tu modrou podlahu. "Co se stalo?" zeptal jsem se.
"Zákazník." Sáhl do kapsy , s rukou vytáhl šílený prachy! Ale stálo to za to!? Pět set dolarů. A to bylo jen dížko. Snad nějakej pracháč. Vzal jsem jo po rukou , opřel se o mě a společně jsme došli až k jeho posteli , kam unaveně sedl.
"Máš horečku." Můj relativně zdravý rozum promluvil. Ale na to jen kývl , v rukou mnul ty prachy.
"Bolelo to-.." řekl jen. ".- ale - vydržel jsem." Usmál se a stiskl ty prachy. Šílený! Nevím ale jestli je šílená ta situace , nebo on samotný. Utřel si hubu od krve.
"Jak se ti to stalo?" zachraptil sem.
"Hold měli rádi - něco tvrdšího. Kovová tyč , tvrdá zem , pěsti , … už ani všechno nevím." Vyvalil jsem oči. Zbláznil bych se. Buď je to cvok, nebo blázen. Došel jsem zavřít okno , už tu bylo chladno. "Ve společenské místnosti je snídaně. Měl by jsi tam zajít." Dodal a lehl si.
Poděkoval jsem. Odešel , s čímž poprosil jednu z těch cvičených opiček o doprovod. Nevěděl jsem ,kudy to je.
Vedl mne do druhého křídla domu. Teď opět datum sedělo! Co se to tu děje!? Došli jsme do obrovského sálu. Bylo zde snad dvacet stolů , u každého tak osm židliček. Přivítal mne ten tlustém chlap.Otrapa!
"Tak pozdní zpěváček sem zavítal."
"Zas tak pozdní ani ne. Ti chlapy mne vzbudili kolem osmi."
"Jo , promiň , tví druzí zákazníci , nechtěl jsem tě v noci budit. Budu tě kontaktovat." Usmál se, teda alespoň to tak vypadalo. Je to tu jak v pekle! Jak jsem si mohl myslit,že to bude v pohodě. "Snídaně pro tebe je támhle." Ukázal na poslední stůl v rohu sálu. "Dnes tu bude večírek. Přijdeš doufám."
"Asi ano , pokud nebudu mít nic na práci a nebudu unavený."
"No to samozřejmě , ale je prakticky nutné , abys tu byl. Takže přijdeš, stačí na pár minutek." Jak jsem řekl , otrapa! S těmi slovy zmizel.
Na jídlo už jsem neměl pomyšlení. Už jsem po jídle byl , avšak jsem si ho vzal s sebou. Určitě budu mít hlad.
Vrátil jsem se s doprovodem na pokoj , kde jsem si dal rohlíky od snídaně do tašky s houskami , salámy a sýry. Na posteli ležel zničený Tira. Vzal jsem si židli , postavil vedle jeho postele a sedl si na ni. Chvilku jsme si vyměňovaly pohledy.
"Přemýšlel jsi někdy o smrti?" zeptal se mne. Ta otázka mne hodně rozhodila.
"Párkrát." Odvětil jsem.
"Kdy?" chtěl vědět podrobnosti.
"Emm-.." hledal jsem odpověď na stropě.
"Ve škole?"
"Ne to ne! Kvůli škole určitě ne , měl jsem skvělé známky."
"Myslím spolužáky , z inteligentní populace najednou mezi vyvrhele , gangstery a jim podobné." Odkud to věděl!?
"Ne." Začal jsem opatrně. Podepřel si znavenou tvář pravou rukou a ptal se dál.
"Tak kvůli rodině? Kvůli tomu , že jsi zjistil tvou sexuální orientaci? -.. Kvůli Nickovi?"
"Ne!" začal jsem se dopalovat.
"Řekni mi , skákal jsi někdy do bazénu?"
"Mnohokrát."
"Jak jsi se cítil , když jsi letěl?"
"Nemyslel jsem na to , ani jsem si to neuvědomoval. Jen jsem myslil na to , abych vydechl nosem po ponoření , jinak bych zbytečně polykal andělíčky." Usmál jsem se.
"Jak si se cítil ve sprchách?"
"Normálně." Když jsem odpověděl , věděl jsem kam směřoval , to mne dorazilo.
"Chtěl bych umět létat." Zadíval se na moment ven z okna, pak se jeho pohled upřel na mé hnědé hluboké oči. "Ty ne?" zeptal se.
"Nevím k čemu by mi to bylo. Asi ne." Tu otázku jsem nečekal.
"Proč ne?"
"Prostě ne." Podíval se na dveře , pak mi pokynul prstem ať jdu blíž , chtěl mi něco pošeptat.
Ale na místo toho mne políbil. Cukl jsem sebou zpátky , až jsem přepadl ze židle.
"Co to bylo!?" vyhrkl jsem.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama